Zpěv do odposlechu víc - rachot více než unplugged

Tímto výběrem písňových textů českých kapel z ranku hardcoreového, punkového a noisového s názvem Zpěv do odposlechu víc se čtenářstvu dostává pohledu do „uřvaného“ sdělení z klubové scény. Je možno říci, že kniha Zpěv do odposlechu víc se snaží představit hudební proud nejen vyřvaním všech ismů, kterých je Země plná, ale odhaluje tak i poetickou duší „rozhněvaných mužů s hudebními názory i nástroji“.
    Ocenil jsem toto vydání, jelikož nejen v klubech, ale nesčetněkrát také na studiových nahrávkách je i pro „slepého ladiče pian“ těžko definovat, o co se snaží autoři písní s posluchači podělit – i když by se sebe víc snažili přesvědčit zvukaře, aby hodil „zpěv do odposlechu víc“. A že některé texty mohou konkurovat i profesionálním bardům, (tuším) netřeba pochybovat. Druhým kladem je poznání, že většina textů může obstát sama o sobě jen na papíře a hlučný doprovod, který dotváří pocit naléhavosti, ani nepotřebují.
Na stránkách výběru Zpěv do odposlechu víc se lze začíst do vyjádření skupin GNU, Majklova strýčka, Mad House Chicago IRA (či jak se zrovna královéhradecký soubor zrovna jmenoval). Nechybí cynické úsměšky, které přecházejí až v mráz na zádech, od druhdy chebských „optimistů“ ESGMEQ – k nim bych na seanci „jak se zbavit depresí“ rozhodně nešel. Dalšími spolky, jejichž výtvory lze ochutnat pomocí této knihy jsou Sporto, OTK, Unkilled Worker, Zkouška sirén, Děti deště a jiné. Ten, kdo chce vědět o dalších kapelách, může použít vyhledávač a s jistotou se daných informací dobere.
Kniha Zpěv do odposlechu víc, jak jsem již podotknul, se snaží ukázat, že i nepopové a nezávislé hudební teritorium může svým posluchačům nabídnout písmenka uskupená v takovém pořadí, že nejsou nejen prvoplánová, ale nutí své fanoušky přemýšlet. Pokud tedy chtějí a je zájem z obou stran. Posledním zmiňovaným plusem je formát a obal knihy, který evokuje obal vinylového singlu, který je možno považovat za symbol nezávislé scény.

Zpět na Knihy, které "můžu"