Kniha Strop Pavla Řezníčka - o tvoření nového světa

V dobách, kdy se konaly „postsportovní" dýchánky s kolegy staršími u nejedné sklenice zlatavého moku, se nedebatovalo pouze o zrovna událých výkonech, ale došlo i na přetřes politiky, světa hudby, filmu i literatury. A tu se kdos vyjádřil o Pavlu Řezníčkovi a jeho Zrcadlovém psu. Následný zájem o tohoto spisovatele mně vložil do rukou jinou Řezníčkovu knihu – Strop.
    Prozaické dílo plné surealistických výjevů, metafor a originálních personifikací, apokalyptické čtení, tvoření nového světa... Je možné takto definovat knihu Strop Pavla Řezníčka? Těžko říci, ještě hůře napsat. Krom chabé definice se chce ještě dodat, že dílo je plné slepců, udávání, samoty (i snahy se jí vzepřít), extatických rituálních obřadů, experimentů a nonsenců, které tu pohladí a nutí k smíchu, onde mají na svědomí zamrzávající úsměv na rtech.
Co se slovních obratů z Řezníčkova Stropu týče, nedá mi, abych nevzpomněl na originálního strašáka k odpuzování představitelek jemného pohlaví, jehož autorem je papírník Bureš. Že cinká a páchne nešokuje, ovšem jaký materiál byl k zhotovení potřeba, překvapí. O možnostech problémů s šířením genetického kódu a informací je dalším možným vrcholem této knihy. To, co má na svědomí hudební motivy linoucí se z „nadskříňových" prostor, je dalším výjevem, který překvapuje. A bez slepcovy bílé hole, která „trochu moc nasává“ si snad knihu Strop nelze představit.
V neposlední řadě nelze vynechat ani trojici experimentátorů Coufala, Havelky a Zadražila, kteří se stávají tvůrci světa nového, bahenního. Močál se stává rozhraním, stropem, který svou hladinou odděluje svět vezdejší od toho, který od základu vzniká v bahenních prostorech. Ačkoliv se jedná o svět „nový“, budou zde nastoleny nové pořádky, nebo to bude pokračování již „osvědčeného“?
Strop Pavla Řezníčka je z knih, kterou je možno číst s úsměvem na rtech a zároveň přemýšlet o otázce života, vesmíru a vůbec... I když odpověď 42 je zbytečno očekávat.

Zpět na Knihy, které "můžu"