Antonín Bajaja - Na krásné modré Dřevnici

Subjektivní, nemilosrdný, ale poutavý příběh, který popisuje nastalých čtyřicet let změn, které se v krajském městě Zlíně po II. světové válce odehrály... To jest popis Bajajovy knihy Na krásné modré Dřevnici ve zkratce.

    Dřevnice – říčka která protéká Zlínem. Zlín – rodné město autorovo. Pár let po válce, Zlín se přejmenovává na Gottwaldov a staré pořádky se mění za nové. Antonín Bajaja s odstupem času píše imaginární dopisy, popř. reálné, nikdy však neodeslané, své starší sestře, vzpomíná na bezstarostná dětská léta, bolestná poznání jeho rodičů, že svět se mění – bohužel ne k lepšímu. Tyto vzpomínky jsou základem Bajajovy knihy Na krásné modré Dřevnici. Alespoň co se spisovatelovy rodiny a jejích přátel týče. Chaotické a nepochopitelné bloudění v nastalé situaci „vykolejuje“ dospělé, jak se pak ve změnách má orientovat dítě? Doba, do které nebude možno vstoupit podruhé, že by ona tajemná Bajajova krásná modrá Dřevnice?

Propaganda nového režimu se začíná zakořeňovat v lidských duších, přičinlivými podpůrci tohoto prvku jsou i zfanatizovaní učitelé, kteří bezostyšně zarážejí „klíny“ mající za následek rozklížení rodin. Skoro až hororově působí vypodobněný obraz dítěte, které spolu s celou školou jde na hlavní náměstí, kde jsou vystaveni podvratní živlové - jeho rodičové, a které má jejich syn potupit.

Stejně tak jako voda v Dřevnici, také čas i děj knihy Na krásné modré Dřevnici, plyne a my máme možnost sledovat, co se to se starými dobrými časy děje, kam se ztrácí, kým čím jsou nahrazovány.

Každý z nás má své vlastní vzpomínky, svou paměť, svoji „krásnou modrou Dřevnici", která jeho životem protéká, která jeho životem plyne.

Zpět na Knihy, které "můžu"