Michel Faber - Kvítek karmínový a bílý

Kniha Michela Fabera Kvítek karmínový a bílýBratr mi kdys přivezl knihu Pod kůží (Under the skin) od Michela Fabera, která v nedávné době byla i zfilmována. Ne že by nezaujala, ale četl jsem i lepší sci-fi. Přesto jsem se snažil vyzískat přístup k vícero dílům Faberovým. Asi nejznámější a nejrozsáhlejší v jeho dosavadní spisovatelské kariéře je román Kvítek karmínový a bílý (The Crimson Petal and the White).
    Ačkoliv má kniha Kvítek karmínový a bílý něco přes osm set stránek, těžko se dá od popsaných listů odtrhnout. Připadám si, jako bych citoval zkazky recenzentů na obálce Faberovy knihy, ale nedá se nic dělat, je to tak.
„Proti“ sobě stojí dva světy – svět ulice, bídy, prostituce, galerky na straně jedné, opačný pól reprezentují kruhy aristokratické, jejichž představitelé – mužské pohlaví, se chodí do temného světa bavit. Mezi nimi je také William Rackham, který při jedné ze svých avantýr střetává „nestandardně (i intelektuálně) vyvinutou“ prostitutku Sugar. Vzestup do vyšších pater společenského žebříčku v období viktoriánské Anglie může začít. Že by podobné klišé filmu Pretty woman?  
Mimo těchto dvou společenských vrstev se ve Faberově knize Kvítek karmínový a bílý objevuje také jiný střet světů: svět konzervativních kruhů (jenž chce dosavadní status quo udržet v takovém stavu, v jakém se momentálně nachází) a sociálních pracovníků – jak by se dnes řeklo –, kteří se snaží ženám provozující nejstarší řemeslo na světě pomoci a dostat je z ulic. Reprezentanty těchto světů je na jedné straně Williamův bratr Henry, jehož touhou je stát se knězem (reprezentant konzervativního pohledu na svět), na opačné straně stojí rodinná přítelkyně (ve vší počestnosti) Emmeline Fox(ová). Niternost sounáležitých osobně sympatizujících pocitů obou představitelů je více než hmatatelná, vždyť každý z nás má své touhy, a čtenář jen čeká, kdy jeden či druhý dostane rozum...

Zajímavý pohled na vzestup „lidské špíny“ společenským žebříčkem, kdy se i hlavní postava Kvítku karmínového a bílého – Sugar –, pozastavuje nad tím, zda je společenské postavení a hmotné zabezpečení opravdovou svobodou. Je volná, když si může koupit jakékoliv šaty, cokoliv co potřebuje, ačkoliv nemůže při společenských večírcích, setkáních či banketech dodržovat dekórum, které určitá témata zakazuje?  Jak jednodušší to bylo v kruhu svých bývalých souputnic, kde si pozor na jazyk dávat nemusela... Je toto svoboda? Spíše ne, stává se otrokyní zlaté klícky.
Čtivý román Kvítek karmínový a bílý, který dokáže plasticky vystihnout nejen jednotlivé postavy, ale také atmosféru Londýna, který byl kdys zahalen legendárními mlhami. Že by název knihy evokoval také dvě rozdílné společenské vrstvy?

 

Zpět na Knihy, které "můžu"