Koncerty kapely Legendary Pink Dots (LPD) v Brně
Má osoba se prvně zaobírala touto kapelou někdy v roce 1996 či 97(psáno ještě před pořízením fotodokumentace plakátu), kdy jsem v mé rodném maloměstě zaregistroval plakáty vyzývající k navštívení koncertu Legendary Pink Dots v Kopřivnici. Plakát vyvedený v černo-růžové barvě byl hypnotický. Počátek období kdy jsem se chtěl o Legendary Pink Dots dozvědět víc.
První koncert, který jsem zažil, se odehrál o sedm či osm let později. Na pódiu Flédy se zjevila čtveřice hudebníků, z nichž mě jeden uhranul nejvíce. Překvapivě to byl frontman kapely Ka-Spel, který v ten večer měl kolem krku omotanou aviatickou šálu ve slávistických barvách. I když se jednalo o kapelu věhlasnou, přece jenom nadbytek auditoria v brněnském klubu nebyl. Přes nenatřískanost v diváctvu si mě kapela LPD svým živým projevem získala. Nevím, jestli by bylo košer popisovat jejich hudbu jako psychedelickou, jelikož sám nevím, co by to přesně mělo označovat, 
přesto si myslím, že jejich „atmosférický bigbít“ mohl chytnout za srdce snad všechny přítomné. Po skončení koncertu jsem nabyt novými kulturními zážitky přemýšlel o další návštěvě jejich vystoupení, pokud se v blízkosti mého přechodného bydliště objeví.
Překvapení v 7. nebi: LPD naživo
Nemusel jsem čekat dlouho, pokud se dvou- tří roční čekání neoznačuje nekonečným... Tentokrát se Legendary Pink Dots mají zjevit v klubu 7. nebe. Jsem svým způsobem v šoku – kdo z hudebníků rockového souboru by chtěl vystupovat v klubu, který se specializuje na taneční hudbu a sety DJ-ů. Nejistota, co 
se zvoleného místa týče přetrvává, přesto se na dané místo vydávám v doprovodu přítelkyně, to abych se nebál davu tancechtivých „fiftýnů“.
Klub je nabyt až po střechu, což je oproti minulému „fleku“ kladem. Také málo vyvýšená „prkna znamenající nic“, z kterých by se hudba měla mezi lid snášet, zavdává přesvědčivému rozdávání dalších plusových bodů. Jediné co kazí atmosféru, je nablýskané prostředí klubu, které k přemítání o můrách a běsech za doprovodu truchlivé hudby vybízet nebude. Nevadí, uvidíme, jak si hudebníci s nastalou situací poradí.
Musím uznat, že nadmíru dobře. Opětovně mezi přítomné diváctvo lačné hudby Legendary Pink Dots zahrnuli svou hudbou, textovými vizemi konce světa, víru v lepší příští a lidé se nechali návalem audiovizuálních čar a kouzel pohltit, i pravidly, která kazatel dnešního večera – Ed Ka-Spel – a jeho druzi určili. Zpěvák – pro změnu opět omotán šálou – byl oblečen v kimono a naboso. Aby koncert nebyl suchopárný, saxofonista procházel mezi lidmi v klubu a tu a tam jim zanotoval něco tónů do ouška diváctva za asistence světla umně umístěno ve svém nástroji, které měnilo svou intenzitu dle výšky tónu. Skoro se až chtělo nějaký ten drobák hodit do trouby, nějakou tu bankovku přilípnout na čelo...
Hudební zážitek nad zážitky a „Legendární růžové tečky“ potvrdily svou extratřídu ve svém oboru.
Do třetice: Legendary Pink Dots na Melodce
Do třetice všeho dobrého a zlého. První odpověď by definovala poslední mnou spatřenou prezentací anglo-holandské kapely, tentokráte opět v jiném prostředí – na Melodce. 
Klub byl pro změnu natřískaný k prasknutí a koncertní provedení tohoto večera koresponduje s těmi, jež byly uvedeny výše. Bylo by pověstným nošením dříví do lesa, kdybych se vyjadřoval o hudební prezentaci Legendary Pink Dots. Diváctvu se zase dostalo výpravy saxofonisty „mezi lid", aniž by si musel vzít nuzný šat.
Jednou větou mohu dodat, že kapela opět nezklamala a potvrdila své kvality a přesvědčila o možném nestárnutí. Nebo něco ve smyslu o vínu a ubíhajícím čase...
zpět na stránku Naživo