Swan Bride a Voodooyoudo v Brně
Již si ani nepamatuji, kdy a jak jsem se o této kapele dověděl poprvé. Bylo to snad z hudebního pořadu rekognoskující česko-slovenské luhy a háje – Ladí neladí. Byl to tehdy sestřih, možná také „průlet“, tím, co se v daném roce v daném pořadu objevilo. A zničeho nic se z průměru vynořila hudba, která zaujala. Byli to překvapivě Swan Bride. No a jako o bonusu by se dalo mluvit o Voodooyoudo ohledně koncertu v Muzejce.
Díky formátu daného dílu se moc písní k mým uším nedostalo, bylo však jasné, že v případě střetnutí dvou rovnoběžek nezávislého bytí, nebudu váhat navštívit živé hraní dané skupiny. Po jednom minutí se nastává druhá možnost pokochat se živým a živelným hraním Swan Bride. Koncert připadl na den, kdy se slaví importovaný svátek, jehož symboly jsou (nerozšmelcované) dýně. Snad se v daném prostoru nebudeme muset ukázat v přestrojení nebo nám nebude vyhrožováno „trick or treatem“.
Dostáváme se do Muzejky. Prvně budu moci posoudit i – dle mého přeceňovanou – místní bandu Voodooyoudo. Bude docela zajímavé posoudit, kdo bude kralovat strašidelnému večírku. Než jednotliví hudební sokové – aniž by o tomto mém soukromém označení hudebníci věděli – vystoupí, koumám tenaty klubu a mám možnost sledovat i jednotlivé vystupující. Co se civilnosti týče, vyhrávají jednoznačně „Brňané“, jelikož jejich hadříky jsou mnohem blíže těm, které mám na sobě já. Slovenští představitelé mají „výzor“ anglických idolů indie scény, kterou snad mohou být ovlivněni. Přece jen úzké nohavice, bílé košile a šátky kolem krku. Že by dandy styl? O vlasech, které byly pečlivě střiženy a sčesány do zrovna „letících“ patek ani nemluvě.
Hudební produkce však body jednoznačně otáčí ve prospěch Swan Bride. Nic proti Voodooyoudo, ale jejich kytarový ševel mě moc nezaujal. Nic na tom nezměnila ani poslední píseň jejich setu – coververze Love will tear us apart again od legendárních Joy Division. Pokud ji mám srovnat s tou od Frames, netřeba se dále rozepisovat, kdo by další minisouboj vyhrál.
Jako druzí v pořadí jdou na hudební prkna slovenští Swan Bride. Pokud mě jejich image neučarovala, již první tóny linoucí se z jejich nástrojů vypovídají o tom, že tito chalani nechtějí objíždět pouze území bývalého Československa, ale jejich ambice jsou vyšší. Styl, ve kterém se mísí kabaretní prvky s rock and rollem, blues s punkem i varietními písněmi, je opravdu zajímavý. 
Prostor k nudění se tak zúžil na interval více než nepatrný. Pestrý mix hudebního přílivu je podpořen angličtinou, která lidskému uchu lahodí – o pěveckých schopnostech slovenské kapely ani nemluvě – takže požitek z hudby je převeliký.
Souboj mezi česko-slovenskými představiteli tak jednoznačně (skoro) na všech frontách vyhrává žilinská skupina. Jako by brněnské souputníky převálcovali ne rozdílem koňské délky, ale o celý parník. Nedá mi to abych nevzpomněl na vyškolení mých oblíbenců Slávistů, kteří se nevěřícně – stejně jako já – dívali na hráče Arsenalu, jež jim ukázali, co to fotbal vlastně je a jak se hraje...
zpět na stránku Naživo