Duke Special naživo v Manchesteru 2013
Výlet za hranice všedních dní a České republiky se proměnil ve výlet kulturní. Návštěva památek byla následována hudebními produkcemi. Koncert Sigur Rós byla volba mé „milé milé", irské překvapení Duke Special byl výběrem bratra a skorošvagrové.
Protože jsme nebyli předem informováni, kam jedeme, byla cesta do kolébky Joy Division, Buzzcocks, The Smiths a dalších lemována kvízem s odpověďmi „neříkám tak ani tak“. Proto docházíme k názoru, že se chystá cirkusové představení. Pravda, při vyslovení jména Jacquese Brela nějak tuhne výraz bratrova obličeje, jméno Duke Special ovšem zůstává nevysloveno.
Po čumendě v chrámu konzumu The Lowry, jednom „obřím espressu" bez přinesené vody se dostáváme do kulturního centra. Divadlo, muzikál, kino? Stále jsme napnuti, večerní překvapení je za „dveřmi“. Nakonec se doprovod přiznává a jméno Duke Special se skloňuje ve všem podobách. Obavy jsou snad jen z toho, zda bude nějaká ta předkapela.
Dostáváme se do sálu, který pojme zhruba takových 250 lidí a jsme informováni, že support bude. Snad ne tak ubohý jako karaokoví NIN osmdesátých let před koncertem Sigur Rós. Předkapela se jmenuje Boxes. Aby si zpěvák a celá skupina v jednom nepřipadal sám, používá množné číslo, jak bylo přítomným vysvětleno. Všichni se tedy modlíme, jaký bude. První píseň zdá se býti dobrou, basa podporovaná počítačovými doprovodnými zvuky a zpěvem – to je lepší než minule. Další písně jsou hrány na akustickou kytaru, ruchy a zvukové smyčky přes počítač. Panáček nezklamal, ale podoba s Hansardem v pěveckém projevu se nezapře. 
Následně přichází k pianinu Duke Special. Osoba, jež svýma podmalovanýma očima nechává vzpomenout na Roberta Smithe. Havraní hnízdo je však nahrazeno dready. Tuším, že limonádový Joe by měl radost pouze z hudebního nástroje. Číše plná vína by vyznavače softdrinků určitě položila. Počítám, že kvalita vína bude o poznání lepší než ta, kterou disponoval zpěvák na brněnském koncertu World Inferno Friendship Society, protože Dukeu Specialovi zůstává úsměv na rtech i po smočení pysků. Usedaje k pianu, rozehřívá publikum, které si našlo cestu do sálu komplexu Lowry, po první písni s chůzí stydlína příchází k mikrofonu a vítá se s posluchači. Dostává se mu odpovědi, že někteří z publika ho již jednou viděli při koncertu, který se odehrál před několika lety.
Klavírní kabaretní melodie se panu Specialovi linou zpod prstů. Při představování nových válů vysvětluje jejich původ a kořeny inspirace. Jedná se převážně o písně, které se týkají představitelů fotografického světa. Po třetí písni nechává rozdat vytištěné texty, aby se i publikum mohlo ke zpěvu přidat. Jsem zvědav, zda anglický dav bude stejně odměřený jako české publikum na koncertě Szidi Tobias. Písně o chlastu a ostrých loktech, které jsou altruistickými, dostávají publikum do varu a musím říci, že Angličané rozhodně upejpaví nejsou a zpívat na veřejnosti se neostýchají.
Dech se mi tají, půlky se stahují, když při písni „Digging an early grave" zpěvák opouští svůj vymezený sektor za klavírem a vydává se mezi obecenstvo, aby zjistil, jestli se v publiku nenachází elementy, kteří bojkotují jeho produkci. Mám připravenou výmluvu, že s mou výslovností mu to kazit nemohu a nejsem to rozhodně já, kdo dostal za zpívání zaplaceno. Naštěstí sedíme u zdi, tudíž jsem dostatečně ostatními diváky kryt.
U některých písní se dá zjistit, že téma je těžko obměňovat, protože jedna z písní připomínala svou strukturou „Fitzcarraldo" od Frames. Jiné rýmy byly okouzlující: „...I'm riding a river that river is blue/...I'm riding a river that river is you...“ Zpěvák si s publikem pohrával jako kočka s myší. Kvanta vína se podepsala i na Dukeu Specialovi. V rámci loučení zmizel jak pára nad hrncem (nebo ukázka, že i Irové umí mizet po anglicku?), zpětné přivolání se protáhlo, neboť toalety byly poměrně dost vzdáleny. Udýchaný a uřícený obličej páně Speciala to vyjevoval. Nastalo dalších pár písní a pak šlus.
Snad to tedy Duke Special nebude s chlastem přehánět jako Filip Topol. Že by byl Ir jedním z Psích vojáků rozlezlých po celém světě? Bratře, díky za pozvání...
zpět na stránku Naživo