Prouza - melancholie z Frýdku-Místku
Prvotní setkání s Prouzou – půjčuji si kazetu s Husker Du, kterážto zdá se mi oproti skvostu Zen Arcade, poněkud nudnější a popovější. Na druhé straně je však nahrávka, která mi svou bezvýchodně komentovanou (možná i egoistickou) atmosférou (viz. druhý vál „Když vidím tvoje záda“ či nejinak optimistická píseň s textem „...dnes nemám náladu do práce jít“ v dobách, kdy jsem byl stále vidině „hákování“ setsakramentsky vzdálen, asi jako důchodu.) a se zpěvem, který připomínal Kodyma z Wanastovek. No a korunu tomu všemu nasadila píseň „Čelem vzad“, která mi svou hudbou připomíná The Cure.
Několikrát se chystám pohlédnout znovuobrozené Prouze z oka do oka, proto se také vydávám do frýdecko-místeckého areálu Sokolík. Počasí je však proti a kvůli „černým mrakům na cáry NEroztrhaných“ měníme s ostatními členy výpravy plány a bereme za vděk útulnou na fotbalovém stadionu, kde přežíváme průtrž mračen v relativním suchu místní putyky, i když voda se do vnitřních prostor dostává neumně vyrobeným okapem, který veškerou vodu stříká pod nohy ochlastů a ochmelků, tedy pod nás. Prouzu uvidíme snad někdy příště, když už ne dnes.
Rok 2007, možná říjen. Na Flédě mají hrát Priessnitz, Prostitutes a již delší dobu znovuhrající Prouzové. Sedím u baru, vychutnávám si pivko, klábosím o hovadinách a na úvodní takty reaguji slovy „To je stejně Jaro od jesenické bandy...“ Inu není, nepočetný dav rozehřívá kapela z FM – znovuhrající kapela Prouza. Některé vály poznat jdou, ale přece jenom jsem vybaven jenom znalostmi alba „V otrhaném domě“ a tak některé songy z druhého alba mylně považuji za nejnovější korálkové přírůstky na niti. Nějak mi holt nejde dohromady hiphopový nádech prouzácké „Tady je to místo“ s možností, že by se takováto píseň napsala již na počátku 90. let. Je to inu tak a kaji se. Je zde ovšem veliké ale. 
Počítám, že tato banda na pódiu je snad pouze revivalem, jelikož po zpěvákovi Hampelovi se opravdu zem slehla a co si budeme nalhávat, Karel Mařík v procítěnosti a naléhavosti sdělení nesahá původnímu zpěvákovi Prouzy (nemluvím o Brumerově Prouze) ani k malíčku u nohy. Kór další podivnou věcí je, že z původního ansáblu zbyl pouze jeden človíček – Vladimír Franek. Ovšem tím asi veškerá negativa končí, celý set se poslouchat dá, někdy si notuji i se zpěvákem, pokud zrovna znám texty a nechám hudbu na sebe sama působit. Ovšem podivné známky podvodu dávají vzpomenout na další „kudlu v zádech“, kdy se do světa rozjela kapela Slobodná Európa, kterou tvořilo uskupení Squatu 96, jež doprovázelo tehdy zpívajícího, původně, basáka slovenské legendy Braňo Alexe...
Ale už i díky poetickému vyznání z písně „Vzdálené hvězdy" „...z malýho potůčku hluboká řeka/na moře otázek odpověď čekáš..." lze snad pokračovatelům kapely Prouza odpustit...
zpět na stránku Naživo