The Young Gods v Brně - hudební Olymp na jihu Moravy?
Slovy „skoro klasika“, mého sourozence: „...tenkrát, když jsme byli mladí, moc peněz na zbyt nebylo, tak jsme si o užívání slyšet naše oblíbence naživo mohli jenom zdát...“ Situace se trošku změnila. Ovšem oblíbenců ubývá, jelikož se jejich věk blíží k tomu důchodovému. Proto je třeba vyjít do ulic a jít třeba, třeba na Young Gods, třeba na Flédu v Brně.
Na TYG jsem se chtěl vypravit již vícekráte. Přece jen se dají považovat za zakladatele míchání elektronické a kytarové hudby, z které vzešli světoznámí a respektovaní NIN. A když je hrával na Attacku Milan „105 kg“ Krajčí, bylo na jejich hudbě něco, co zaujalo. Nedostatek financí zapříčinil, že jsem se nevypravil na jejich ambientní projekt Amazonia, ale dle reakcí jsem až tak moc neprohloupil. Ovšem stín recenzí a názorů na výše uvedenou šou zapříčinil, že jsem se jim dlouho vyhýbal.
Po poslechu alba Everybody knows jsem nabyl přesvědčení, že bych se mohl jít podívat na tuto grupu na vlastní oči. Inu, kdo ví, kdy se opětovně přiřítí do ČR, aby svou diváckou základnu opět osvěžili svým specifickým pojetím hudby.
Na zešeřelém pódiu lze s to rozpoznat trio chlapíků, kterým dnešní večer patří, resp. kvůli komu je Fléda dneska narvaná k prasknutí. A začíná se hrát z poslední desky, kterou tady propagují. Začíná se pozvolna, ambientní plochy obrušují snahy diváctva vlnit se, či zběsile pogovat, do rytmů, které vládnou v daný okamžik Flédě. I když se na Everybody knows objevují i vály rychlejší, není jich až tak mnoho (asi), a proto se hudební harcovníci rozhodují oprášit něco ze svého hudebního archivu, či „mladobožské“ krabičky. Jsem tedy svědkem, kdy mi do uší vstupují naživo hrané pecky, bez kterých si snad existenci Young Gods nelze představit. 
V propoceném sále se ozývají Kissing the Sun, Skinflower či Lucidogen... V ten konkrétní večer se The Young Gods nestávají "bohy", ale brněnskou Flédu si královsky dokážou ukočírovat. Posluchačům servírují jen to, co sami hudebníci chtějí, dochází však na „souznění duší" mezi Švýcary i lidmi, kteří jim stojí u nohou. Nebo pod nohama a vzhlížejí k nim z míst, která jsou návštěvníkům koncertu vymezena. A ochotně jim „zobou z rukou".
Návrat bohů na zem, či alespoň jejich krátká návštěva, se opravdu vydařila.
zpět na stránku Naživo