Liberecké Liebiegovo městečko

    Před návštěvou severočeského města pod horou s „chirurgicky“ dokončeným vrcholem, jenž má na svědomí architekt Karel Hubáček, jsem byl zvědav, co město v Sudetech může nabídnout. Je toho hodně, ale toulky Libercem mi vyrazily dech částí, která jako by evokovala počátek století dvacátého. Příchod do čtvrti Liebegova městečka tyto pocity vyvolává a možná pro některé návštěvníky bude důvodem, proč se opětovně do města pod Ještědem vrátit.
Co je tak kouzelného na této části Liberce? Jedná se o bývalou kolonii pro zaměstnance textilní továrny Johanna Liebiega, která se v příkrém svahu snaží schovat před zraky kolemjdoucích. Ti, kteří spěchají, tuto čtvrť s vesnickou atmosféroui ve městě úspěšně minou. Chyba, chce se říci.
Liebigovo městečko je jakýmsi městem ve městě, jímž rod vlastnící textilní továrnu demonstroval své finanční zabezpečení. Jedná se o kolonii, která oplývá 610 bytovými jednotkami a lze se o ní vyjádřit jako bydlení s vyšším standardem a s „lidskou tváří“ ve svažitém terénu, neboť většina bytů již disponovala samostatnou kuchyní a alespoň dvěma obytnými místnostmi, přičemž samozřejmostí byla rovněž toaleta. O jisté soběstačnosti kolonie vypovídají kdysi umístěné obchody, restaurace i škola. To je však již hudba minulosti.
Centrem kolonie je nevelké náměstí Pod branou, na které se vchází branou (v případě konotace s ostravskou Porubou vítězným obloukem). Díky výstavbě, jež probíhala v několika etapách, se nám dostává výletu konceptem zahradního města i průletu architektonickými styly – od neorenesanční architektury přes secesi až k snaze po zjednodušení fasád.
Již jednou zmíněný svažitý terén a klikaté uličky Liebigova městečka návštěvníkovi nabízí neopakovatelná „panoramata“ a zátiší, která se mění podle toho, z které strany turista do tohoto kouzelného „gheta“ vnikne.

zpět na stránku Liberec a Ještěd