Rosicko-oslavanský revír, mikroregion Kahan
Černé uhlí se nerubalo pouze na proslaveném Ostravsku, ale také nedaleko moravské metropole, na území ohraničeném Zastávkou u Brna (druhdy s romantickým názvem Boží Požehnání) a městem Oslavany. Exploatace černého přírodního bohatství začala již v polovině 18. století, zlaté období se datuje na přelom 19. a 20. století; těžba byla ukončena s útlumem těžkého průmysl na počátku devadesátých let minulého století.
O tom, že se nejednalo o nějakou plonkovní lokalitu, jistě svědčí důl Jindřich, který byl nejhlubším černouhelným dolem na území České republiky (uhlí se těžilo v hloubce bezmála 1430 m). Krom kvalitou černého uhlí a nejhlubším dolem se region proslavil také mnoha stávkami, které byly s těžkou havířskou prací také neodmyslitelně spojeny.
Jako korálky lemovaly důlní jámy a těžní věže pomyslnou vzdušnou spojnici mezi Zastávkou a Oslavany. Některé z nich lze spatřit i v dnešní dnech (pokud nebyly nadobro zrušeny a smazány se zemského povrchu). Již však neslouží svému původnímu účelu, ale lze se obdivovat zvenčí, některé i zevnitř.
Pokud se turista vydá po svých, může míjet tabule upozorňující na množství šachet – podobně jako kdysi boží muka při cestě poli mezi vesnicemi. Nemusí před nimi vyloženě pokleknout, ale jistě nejednoho napadne, jak je země, po které chodíme, neznámá. Vždyť kolik tajemných výdutí se ukrývá pod zdánlivě celistvým povrchem!
V případě, že se někdo chce vydat za koptem a vůní uhelného prachu, může se vydat nejen na Ostravsko, ale také do byvšího Rosicko-oslavanského revíru, který je dnes romanticky ocejchován přízviskem mikroregion Kahan. Obavy o zanešení plic, obavy z nánosu prachu v nich či ztrátou jejich kapacity jsou již stoprocentně liché. Místa, města a obce mikroregionu Kahan návštěvníkovi nabízí svou vlídnou a přátelskou tvář.
zpět na stránku Tuzemských výletů