Industriální lokality a areály kolem nás
Industriální lokality mají své kořeny v 19. století, kdy vynález parního stroje a průmyslová revoluce měla za následek úzkou 
specializaci jednotlivých pracovníků v dělnických oborech a sériovou výrobu, která byla soustředěna na jednom místě.
Prvotně se výrobní haly a fabriky soustřeďovaly na periferiích měst. Expanze městských částí vzala za vděk i dřívějšími industriálními lokalitami na hranici měst a fabriky se staly jejich nedílnou součástí, s postupem času se tak tovární a průmyslové areály dostávají k samé blízkosti centra měst.
Dle převládajícího zaměření průmyslu dané lokality, lze v industriálních lokalitách vyhledat budovy doků, přístavišť (země s přístupem k moři), továrních hal, sléváren, chemiček, textilek, zbrojovek či vysokých pecí. Prvotně jsou tovární budovy stavěny hlavně v klasicistním slohu a jsou citlivě zasazovány do okolní krajiny. Následně převládá architektura historizující – romantická a historismus, která tvoří jednotný celek. Fasády vykazují stopy neorenesance, popř. neogotiky, hlavním stavebním materiálem jsou červené neomítnuté cihly. Od druhé poloviny 19. století se staví vícepodlažní skeletové železné konstrukce, které přešly i do běžné architektury. Totéž se již nedá říct o budovách vzniklých v 2. pol. 20 století – industriální stavby jsou ryze praktické a na architekturu se nebera téměř žádný zřetel. Estetično je potlačeno, vše směřuje pouze na funkčnost.
Od osmdesátých let 20. století v industriálních lokalitách dochází k pomalému utlumování průmyslové výroby. Důvodem je orientace na terciální sféru, což má za následek opouštění industriálních a průmyslových lokalit. Dříve „žhavá a tepající průmyslová srdce“ měst jako by procházela klinickou smrtí, jež měla za následek pomalý zánik a chátraní lokalit, o kterých se někteří vyjadřují jako o neestetických jizvách městských zástaveb.
Industriální památky mají zvláštní atmosféru, která samozřejmě nepřitahuje každého. Jsou ale podobným prvkem české krajiny, podobně jako hrady, zámky nebo sídlištní plochy. Industriální lokality a areály se stávají nedílnou součástí naší historie a kulturního dědictví. Génius loci, který je s touto architekturou spojen může sloužit k rozvoji turistického či kulturního života, podobně jako se to dnes daří nejen v cizině, ale také v ostravské Dolní oblasti Vítkovice.
„Ostravské Hradčany" (Dolní oblast Vítkovice)
Křižanova pila ve Valašském Meziříčí
zpět na stránku Tuzemských výletů