Film Láska nebeská - aspiruje na ruského Mrazíka?
Když už jsou ty Vánoce, tak pojďme zkropit svá líce slzami pohledem na film Láska nebeská. Původně jsem přistupoval k tomuto filmu s odtažitostí sobě vlastní – to také umím... Sotva jsem viděl přebal, říkal jsem: „To zase bude blbost!“. Inu blbůstka, ale hezká.
Kdo viděl ví, o čem film Láska nebeská je – o touze po lásce, jít svou cestou a ve finále ji dostat, nenechat vše na náhodě a co je nejdůležitější – nenechat nikoho samotného a o samotě.
Co mě přinutilo k setrvání u obrazovky je postava "vyšeptalého" rockera, který se snaží o rázný comeback na hudební scénu v době předvánoční. Nevím proč, ale "vízorem" i chováním mi tato postava připomíná Iggyho Popa, i když o jeho životě na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let nevím zhola nic. Ovšem jeho ironické a sarkastické výlevy umí pohladit po duši – hlavně v případě, kdy je jeho soupeřem "bojgrupa" evokující Take that či již dávno pohřbené „lunetiky“. V neposlední řadě jeho vzkaz dětem: „Nekupujte drogy, staňte se rockovou hvězdou a budete je mít zadarmo!“ mě smíchy zlomil v pase.
Ostatní příběhy Lásky nebeské – premiér UK a jeho vztah se sekretářkou, ředitel firmy podvádějící svou ženu s podřízenou, synátor toužící po přízni své americké spolužačky a Angličan odjíždějící skolit pár amerických vagín – se nějak vytrácí do ztracena. Alespoň pro mě.
Z pomyslné šedi mě prvně dostává platonický vztah ženichova kamaráda, který se vzhlédl v jeho nevěstě. Je otázkou, jestli není přece jenom příliš pozdě. Nezapomeňme, že jsou Vánoce, tudíž pozdní novodobá serenáda s „magičem“ v ruce a kartonovými titulky začíná nabývat dojemných rozměrů.
Ovšem příběh anglického spisovatele opětovně do filmového příběhu Lásky nebeské vtahuje. Ten se na čas vzdaluje do Francie, jeho znalosti francouzštiny jsou poměrně omezeny. O jeho pronajatou domácnost se mu stará šarmantní Portugalka, která anglicky neumí ani slovo. Přes mumlání pod vousy (každý ve svém rodném jazyce) si „rozumějí“, ale nic z toho dosud nevzchází. Zde si dovoluji podotknout, že mi tyto scény připomínají další film o schopnosti dorozumívat se v řečích, které dané osoby neovládají – Svéráz národního lovu. Aby lásce bylo vyhověno, přichází veliké finále, kdy se spisovatel rozjíždí za rodinou své „uklízečky“ na její rodnou hroudu s požadavkem o její ruku v její rodné řeči – no a já u této scény začínám natahovat.
Aby se pomyslný kruh mohl uzavřít, vrátím se zpět k „Iggymu“, jenž se nakonec rozhodne vzdát dalšího nekonečného večírku a zazvoní u dveří svého manažera, který je smířen s tím, že nadcházející svátky stráví sám.
Zkrátka „Christmas is all around me...“
zpět na seznam oblíbených Filmů