Industriální torza na severu UK

K další z návštěv yorkshirského hrabství bylo koncertní zjevení kapely Jesus and Mary Chain, na nichž jsem vyrůstal. A protože svého času byly undergroundem, pojal bratr celou výletníckou omáčku pobytu převážně ve stylu „zpátky do podzemí či z klasického povrchu pod něj“.
V den gigu prvně valíme k Singing Ringing Tree. Navzdory tomu, ze fučí docela fest, strom nezazpívá. Zvuková zkouška tedy musí proběhnout až ve Queen Street Millu v Burnley. Bratr plete páté přes deváté, ale díky rachotu stavu mu odkývám vše. Dokonce i polívku. A není to polívka, je to hovězí sandwich.
Že si lidé v devastaci krajiny pomohou i bez ďábla se mě pokouší přesvědčit v Grassingtonu, ale předtím si zajedeme rally a dokonce si trochu zalétáme. Jsme nad Grassingtonem. Neni nic nevlídnějšího než moor v zimě. Na podzim to není o moc lepší. Kvílí studený vítr a déšť je na spadnutí. Nás to však neodradí, nasadíme kapuce a vzhůru protáhnout kouřovody. Protože jsem pojištěn, jdu první.
No nic, vylezeme z komína, oklepeme olovo, abychom nikoho zbytečně nezatěžovali, opouštíme moor a valíme na Ribblehead Viaduct. Pěkné. Především proto, že tu nejsou lidi a můžem se tedy v klidu vychcat. Nad penisy a hlavami nám duní vlak naložený dřívím. Zima se po pražcích vkrádá do kraje.
Zkusíme ji zbrzdit výpalným. Konkrétně vápna. Vlezeme do vápenky. Je tu kosa jako v jeskyni. „Kde jste s tím vápnem, pane Werichu?” jako by se chtěla zeptat krasová bába se dvěma psy. Ale nezeptá se. Vápno hasíme u watertower v Settle u nádraží.

Industriál ve Walesu

Valíme tedy do Walesa. Ani nevíme, kde jsme překročili hranice, ale už máme dvojjazyčno. Croeso! Začínám se velmi zajímat o přilnavost pneumatik. Jsem dotazován proč, když jsem řádně pojištěn? Jsem v pozici navigátora, navádím brudra scenic cestou přímo do Llanberis. Chcíp tady pes. Je mimosezóna, parkoviště zejí prázdnotou, vlak na Snowdon má padla, jen z útrob hory slyšíme zlověstné zvuky. Nastupujeme na tour. V pěti lidech… Hned co nám nasadí síťovku a oberou nás o cennosti, spoutají nás pasem. To to pěkně začíná… Bus nás veze jícnem tunelu do elektrárny. Chvěje se zem a ozývají se divné zvuky. Inu prohlídka přečerpávací elektrárny – jesenické Dlouhé stráně se přestěhovaly do UK. Jen ta velikost je o cosi větší.
Nabití energií vyrážíme na Anglesey do Amlwch na Parys Mountain. „Myslel jsem, že to bude barevnější,” nadhazuji brudorvi na okraji kráteru. Prej šup se mnou do jámy! Aspoň tady nefouká. Explorujeme a jsme shora explorováni. Nepříjemné mrazení v zádech. Měsíční krajina evokuje sci-fi tematiku. Na Total Recal nedojde.
Obdivuji z dálky tanker, jsem tedy vezen do přístavu. Je odliv a bahňák jsme měli i nahoře. Pomodlíme se tedy za šťastnou cestu u Our Lady, Star of the Sea a budeme její pomoc potřebovat. U benzínky si na místním vzorku populace ověřujeme, že ostrov byl hodně dlouho izolován...

(PS Text je výplodem mého bratra, změněn pouze "úhel pohledu")

zpět na stránku Zahraničních výletů