Výlet k hranicím rakouským - město Znojmo

     Pokud jsme dlouho nepodnikli výlet za hranice všedních dní, proč jej neudělat alespoň k hranicím státním? Ujednáno, odsouhlaseno. Prodloužený víkend budeme trávit v blízkém sousedství rakouských hranic, ve Znojmě. Kór v případě, že ubytování je v místě centra města možné.

Do Znojma se dostáváme autobusem a jímáme se vyhledat penzion, který se nám má stát prozatímním domovem. 

        (...)

Procházka Znojmem - k Louckému klášteru

 Druhý den se rozhodujeme, že bychom se mohli jít podívat do místní rotundy. Ovšem počasí, respektive vlhkost v ovzduší jest proti jakýmkoliv návštěvám, které by mohly ohrozit zdejší fresky. Jdeme se podívat alespoň na ostroh, kde se rotunda nachází.

K večeru se jdeme podívat do Louckého kláštera. Není v tom ani snaha dostat se mezi mnišské bratry či sestry, ani ochutnávka vinného moku (v době, kdy se ve Znojmě nacházíme probíhá zdejší vinobraní), ale spíše zvědavost, o jakou památku se jedná. Svým způsobem to připomíná memento na dobu nedávno minulou, kdy budovy a svatostánky určené na tříbení ducha, byly buď srovnány se zemí, či používaný úplně k jiným činnostem, než bylo jejich původním účelem. 

       (...)

Znojemské podzemí, soukromé muzeum a noční Znojmo

 Další ráno jsme vyčlenili návštěvě znojemského podzemí. Nevím proč, ale místo pod povrchem mě přitahuje vice, než vyhlídkové věže a rozhledny. Snad to není příprava na odpočívání “navždycky”… Máme ještě cosi času, snad hodinu, protože jsme prohlídku v celou o deset minut nestihli. Vydáváme se na loudavou procházku kolem hradeb v parku, kde potkáváme mládežníky i se seniory sbírající popadané kaštany. Míjíme cukrárnu, a protože jsme ještě nesnídali, rozhodujeme se, že před sestupem do nitra země, měli bychom se posilnit. Objednáváme si kávičku a vafli. Ovšem čas neúnavně kvapí a nám nezbývá, než si libou snídani nevychutnat, ale do sebe jako lopatou naházet. S úderem jedenácté se dostáváme na dvorek, kde je vstup do znojemského podzemí. Ještě urguji u průvodce, jestli by nebyl tak laskav a neposečkal chvíli, jelikož bych si s dovolením odskočil. Lidskost panáčka s lampičkou zvítězila, s návratem a vstupem do podzemí brigádníkovi děkuji. Ten to kvituje slovy “…lépe to nechat nahoře, než abyste nám to potřísnil tady.” Po potopě, která tu byla v nedávných dobách, jsou zde asi rádi za každou kapku, která se do podzemních prostor nedostane… Prostředí je tady úchvatné, alespoň mně se líbí, když tak procházíme sklepeními nechávám zavzpomínat na podzemí plzeňské, stejně tak i brněnské. Jsem zvědav, kdy navštívím Jihlavu… ...Země nás nepohltila, permoníci si nás v jejich otroctví také nenechali, a tak jsme mohli ocelovou oblohu spatřit u znojemské věže po výstupu ze sklepení.

Abychom se na chvilku vrátili do současnosti, pravda – na začátek 20. století, rozhodli jsme se, že navštívíme muzeum dopravních prostředků, automobilů, které je v soukromých rukou. Jsme obdivovateli ladných křivek osobních automobilů, stejně tak motocyklů i bicyklů. Abychom si za vstup užili opravdu všechno, majitel muzea nás vede do suterénu, kde má schovány zemědělské stroje – mlátičky, fukary, atd. Děkujeme za prohlídku, přejeme hodně zdaru a výdrže a areál opouštíme.

Další naše kroky míří také k bývalému klášteru (možná ještě funkčnímu – opravdu nevím), který se nachází v blízkosti. Alespoň co se vzdušné vzdálenosti týká. Je však pro nás nepřístupný, ačkoliv razím tezi “…že sex až po svatbě…” Nezbývá než sejít zpět do města.

...Jelikož by byla škoda nepokochat se středověkým městem v jeho nočním hávu, rozhodli jsme se, že bychom se alespoň na čas mohli zříci civilizačních výdobytků a vyhřátého pokoje, vyrazili jsme tak na prohlídku večerního, s pokročilými hodinami také nočního města. Atmosféru procházka měla svébytnou, opět ovšem zaúřadovalo  počasí, které se rozhodlo nám pobyt znepříjemnit kdykoliv se dalo. Opět začalo poprchat, následně se hustota a frekvence kapek zvýšila, zvedl se vítr. To mou přítelkyni psychicky dostalo a zavelela k ústupu do vyhřáté místnosti. Lahvinka vína, zakoupená ještě téhož rána, tak dala částečně zapomenout na prožité příkoří a na čas zvedla náladu… 

zpět na stránku Tuzemských výletů