Zbýšov - nejen slavná úzkokolejka

    První písemná zpráva o městě Zbýšov pochází z konce 13. století, prvotní obývání místa se ovšem spojuje s mladší dobou kamennou. Rozmach Zbýšova je spjat – stejně jako v celém regionu – s počátky těžby černého uhlí v 19. století a stává se jedním s průmyslových center dnešního mikroregionu Kahan. V 50. letech minulého století kulminuje výstavba bytů pro hornické rodiny. V současnosti na nedávnou historii upomíná již pouze těžní věž Simson, neboť druhé proslulé panorama Zbýšova – věž svého času nejhlubšího dolu Jindřich II na černé uhlí ve Střední Evropě – byla nedávno stržena. Neměl bych opomenout atrakci, která přitahuje turisty ze všech koutů – tou je zbýšovská úzkokolejka.

Úspěšně po zatím vláčkami nevytížené úzkokolejce (jsem zde mimo turistickou sezonu) docházím k mnou již jednou navštívenému depu Muzea průmyslových železnic. Všímám si, že vedle hornických bytovek na horizontu schází majestátní těžní věž dolu Jindřich II. Padla k zemi spolu s opuštěnými doly. Inu, doba se mění a my s ní... Do Zbýšova je to pouze kousek, s příchodem na hranici města mě zaujaly budovy Horní kolonie. Že by opětovně padesátková výstavba? Jímám se prozkoumat i tuto oblast a jsem odměněn. Čtvrť Padělky je plna jednopatrových bytových domů, které odkazují na sorelu se vším všudy. Snad jenom něco málo vítězných oblouků alá Poruba chybí... Chybějící majestátnost předimenzovaných budov je nahrazena malebností. Ano, tady by se dalo příjemně žít.
Obdobnou výstavbou, jakou jsem viděl na Červeném vrchu v Zastávce, se prezentuje čtvrť Petra Bezruče. Pokud se o brněnské Lesné říká, že je prototypem bydlení v přírodě, mám potom pocit, že toto místo je více než důstojným soupeřem. Dokázal bych si představit žít tady a teď – i zde je zeleň opravdu všude, i když lesů nevidno.
Před návštěvou pana Bezruče následuji turistické značení, abych se dostal k pozůstatkům těžní věže ocelové příhradové konstrukce z počátku 20. století Sim/p/son – a Bart to opravdu není. Odtud – přes Majrov – pokračuji k cestě na Oslavany.

zpět na stránku Rosicko-oslavanský revír