Zastávka - obec plná kolonií

    Historie Zastávky je docela povzbudivá – nejstarší budovou je zájezdní hostinec, dnes s přízviskem Hornický dům. Důvod vzniku obce byly černouhelné sloje a následně započatá těžba této nerostné suroviny. Majitel dolů, J. A. Herring, se v 19. století zasloužil o vznik zdejší první dělnické kolonie (dnes Stará osada), následovaly další dvě – Hutní a Nová osada. S utlumením těžby černého uhlí věhlas Zastávky (byl-li nějaký) pohasl a dnes obec je obec převážně známa díky tamějšímu táboru pro uprchlíky.

Přijíždím do Zastávky u Brna a pro sichr mířím do nádražní budovy, abych se pozeptal na pozůstatky dolů Herring a Julius, popř. jestli jsou zde nějaké informačky, kde by mi mohli poradit. Dostává se mi odpovědi, že si snad dělám z ajznbáby prdel, nic takového tady není a „...já zdejší nejsem, zeptejte se někoho místního...“ Začátek dobrý.
Jdu kolem hasičárny, zorientovávám se kudy kam a budova byvšího dolu Herring se zjevuje v mé blízkosti. Majestátní budova, u které je informační tabule pojednávající o historii jámy Herring, dnes slouží k bydlení – byla přestavěna na bytové jednotky. Chce se zvolat, že „její duch, tak žije dál...“
Odtud mířím na Hutní osadu. Jedno z míst, které i v 21. století dokáže na člověka dýchnout atmosféru let dávno minulých. Řada časem unavených domů, na kterých omítka drží snad jen silou vůle, svého genia loci mají. „Skupinky excelentních Romů by jistě zpívaly svůj roztouženej kontrapunkt“, kdyby jim člověk nelezl téměř do soukromí. Akceptuji toto a koumám příjemný kout z hlavní cesty. Domky postavené ve třech řadách jsou umístěny ve svahu, v němž jsou zbudovány i samostatné sklepy. Počítám, že vinné nebudou. Zástavba bytovek na Červeném vrchu pro změnu dýchají atmosférou padesátých let. Sedmero jednopatrových domků, připomíná zástavby z jiných měst v Čechách i na Moravě. Místo, kde se alespoň na chvíli zastavil čas.
Cestou k dolu Julius procházím kolonií na Staré osadě a „po schodoch“ se štrachám k zaplombované jámě. Spíš než důl to taky vypadá jako skládka, které vévodí betonový špunt, v jehož blízkosti jsou zbytky budovy dolu Julius. Celkově tu toho k vidění moc není, proto se vydávám zpět na nádraží, abych se mohl vydat směrem k Zbýšovu.

zpět na stránku Rosicko-oslavanský revír