Areál Vlněna v blízkosti brněnského centra

  Jedním ze symbolů průmyslového rozmachu je také textilní průmysl. Ne nadarmo se Brnu dostalo přízviska jihomoravský Manchester. Jeho symbolem, Vlněna, se nachází v lokalitě ohraničené ulicemi Dornych, Přízová, Mlýnská a Zvonařka.

Areál Vlněny je tvořen několika budovami. V počátku na tomto omezeném prostoru fungovaly textilky židovské rodiny Stiassných a leedského továrníka Paula Neumarka, které se zaměřovaly na mykanou a vlněnou přízu. V průběhu II. světové války byly budovy budoucí Vlněny arizovány, po jejím skončení byly továrny zestátněna a následně sloučeny do národního podniku Vlněna. S příchodem devadesátých let však rachot textilních strojů utichá.
Vlněna, resp. areál byvší Vlněny, dnešních dní upomíná na roky osmdesáté. Procházka ulicemi Přízová a Mlýnská je lemována továrními budovami, z kterých oprýskává omítka, okna jsou vytlučena a budovy jako by pouze čekaly na pomyslnou ránu z milosti. Ačkoliv je zde atmosféra podobná kulisám katastrofického filmu, přesto příchozí podvědomě očekává možný hvizd píšťaly, který by ukončil do/odpolední směnu.
Krom továrních budov je možné v blízkém areálu Vlněny obdivovat také obytné domy. Jedním z nich je nájemní dům, jehož architektem byl Otto Eisler. Dům byl postaven v roce 1934 pro dceru Alfreda a Hermine Stiassny Susanne, jež tehdy byla nezletilá.
Ačkoliv jsou snahy ze strany magistrátu popasovat se s Vlněnou svým vlastním způsobem (rozuměj asanací), areál žije vlastním kulturním životem, jenž je zajišťovám alternativními organizacemi, které prvotně mrtvé lokalitě vdechly opětovně život. Je jen otázkou na jak dlouho, protože poloha Vlněny nedaleko městského centra může svádět k různým možnostem, jak se s daným areálem popasovat.

zpět na stránku Industriální lokality