Brněnský areál bývalé Mosilany

    Továrny, fabriky, industriální stavby, jež poskytly azyl pro tisíce adminitrativních i dělnických pracovníků. V dnešní době, s ústupem těžkého průmyslu, se byvší rachotící soukolí vnitřně zastavila a zůstala pouze vnější krása, kterou lze každopádně i dnes obdivovat. Soukromně, intimně, nerušeně.

Jedním z takových míst, který je široké veřejnosti přístupen, je areál bývalé Mosilany mezi ulicemi Křenová a Špitálka. Nachází se v blízkosti hlavního nádraží, směrem na Juliánov. Současný areál vznikl spojením několika továren po roce 1945 (Sdružené továrny na vlněné zboží, objektů firmy Max Kohn a Gustava Schiketanze), proto je pozemek relativně úzký a je nepravidelného tvaru. Pomyslnou páteří staré Mosilany je tok Ponávky, jež tudy protéká. Metaforickou „berlínskou zdí“ je železniční trať směřující ku Blansku, která areál protíná.
Vstupem do industriální krajiny označované bývalá Mosilana je pro pěšího „myší díra“. Oproti šedi asfaltu komunikace užívané automobily, tato je prosvětlena pastelově žlutým nátěrem. A „nátěr“ dále pokračuje. Jako by ze zahrádky strýčka Pompa vyrostly naddimenzované hřiby. Žel tyto k snědku nejsou, protože jsou celé ze železa. Své choutky na nich může ukojit tak maximálně rez.
Je jistě sdostatečně známo, že Brno se může chlubit pojmenováním „moravský Manchester“, a proto nepřekvapí, že i ve zdejší lokalitě můžete očekávat dech „staré, dobré Anglie“. Některé z továrních budov jsou postaveny z cihel – podobně jako císař i budovy se chlubí novým šatem. Naštěstí. Nejsou zahaleny vrstvou omítky, ale jejich lehká koketnost prosvítá skrze červeň, která na anglický styl upomínají.
Budete-li mít při touláním a obdivováním ukrytých zákoutí Mosilany štěstí, může se vám stát, že intimní atmosféra bude podkreslena hudebním doprovodem zrovna zkoušejícího hlukového tělesa produkující tóny, jež vice než dobře zapadnou do daného místa, do daného času.

zpět na stránku Industriální lokality