Diviška (brněnská Šanghaj) - nejsvažitější brněnská kolonie

   Divišova čtvrť, která je z jedné části ohraničena počáteční zástavbou sídliště Lesná a z opačné zase Králopolskými strojírmani, vznikla v roce 1925 jako nouzová kolonie dělníkům brněnské strojírny.

Pomyslnou páteří čtvrti je ulice Divišova, která na sever stoupá v ostřejší kopec. Ostatní ulice s poetickými rostlinnými názvy zdejší bývalé nouzové kolonie se od Divišovy ulice rozrůstají jako žilkoví listu. Nemilosrdné stoupání může být také důvodem, proč se „Divišce” přezdívá brněnská Šanghaj. Procházka, která zahrnuje i šplhání k Lesné, ovšem stojí za to. Rysy původní dělnické architektury v takové míře jako v Kamenné kolonii tady nenajdeme, příjemná atmosféra a klid tu je všudypřítomná a hmatatelná.
Podobně jako u ostatních brněnských kolonií i zde měly stát chatrče pouze na dobu určitou a jejich tehdejší obyvatelé se museli zavázat, že je na vlastní náklady bez náhrady zbourají, pokud to město Brno, resp. jeho představitelé budou vyžadovat. Naštěstí pro obyvatele a obdivovatele zajímavých a dosud málo vyhledávaných míst se tomu nestalo.
Divišova čtvrť je pravděpodobně největší bývalou nouzovou kolonií na území města Brna, která se zachovala do dnešních dní. Mnoho domů je původních a památkově chráněných. Stejně tak i podoba samotné Divišovy čtvrti se měnila minimálně. Díky opravám a rekonstrukcím domů zde však budete genia loci byvších ghet hledat marně. To ovšem neznamená, že v „Divišce” není co obdivovat. Jedna návštěva všechny taje zkrátka neodhalí.
Pokud na jižní části brněnské Šanghaje vládne jakýsi mír a symbióza s areálem bývalých Královopolských strojíren, větší nebezpečí číhá na opačné straně. Blízkost sídliště Lesná, hlad po bytech či bydlení umístěného v městské zeleni se může stát hydrou, která by mohla z malebného místa ukousávat čím dál tím větší sousta, až by Divišova čtvrť byla v budoucnu k nerozeznání.
Věřme však, že se tomuto černému scénáři Divišova čtvrť jednou pro vždy vyhne.

zpět na stránku Brněnské kolonie