Černovičky, Podstránská - nejstarší brněnské kolonie

Brno-Slatina - městský znak    Černovičky jsou jednou z nejstarších dělnických nouzových kolonií na území dnešního Brna. Na Černovičky později navázala další dělnická kolonie pod Stránskou skálou, která se nachází na Podstránské ulici.

Stísněnost stavebních parcel a téměř nemožnost, resp. obtížnost jejich úprav, zavdala příčinu k výstavbě teras – někde tvořící i dvoumetrové zdi. Nerovnost terénu, stísněnost místa a nedostatek financí na úpravu okolí vedly k výstavbě ulic, které téměř vždy nebyly rovné jako dle pravítka. Podobně jako parcely pro stavbu příbytků, stejně tak i zahrady byly přizpůsobeny finančním možnostem obyvatel – terasovitost se projevuje také na zadním traktu. Stavebním materiálem se stává vše, co je momentálně k dispozici – pásy vlnitého plechu, jež byly vyrobeny se starých sudů z nedalekých továren, které v té době byly v provozu.
Část brněnských Černoviček byla zničena v průběhu II. světové války při náletech na nedalekou továrnu Zetor, výstavba spalovny sousedící v blízkém okolí továrny Zetor a v neposlední řadě byla asanace části Černoviček z důvodu výstavby dálničního přivaděče ve směru na Olomouc, jež se udála v 60. letech minulého století, další ranou pro tuto specifickou oblast .
Baráčky i v dnešních dnech mají a dýchají na návštěvníky vesnickou atmosférou, i když již dávno jsou součástí brněnské aglomerace. Původně obydlí, za která se mohli jejich obyvatelé stydět, prošla revitalizací, zkrášlovacím procesem a láskou, která jim byla dána, se stávají pomyslným rájem na zemi pro ty, kdož v nich žijí. Byla zde také snaha nějak se od vesnického stylu odlišit – opravy omítek, barevné výmalby a zdobení. Dnes lze možno narazit na pastelové barvy, stejně tak břízolitové omítky, obdivovat předzahrádky, jež mohou být také ukazatelem charakteru majitelů těchto baráčku.
Brněnská dělnická kolonie pod Stránskou skálou se nachází na jihozápadním úpatí Stránské skály. Nedaleko je také dělnická kolonie Černovičky, které jsou jako čistým řezem izolovány dálničním přivaděčem. Ačkoliv je přesný letopočet vzniku neznámý, předpokládá se, že vznikla ve dvacátých letech 20. století. Růst a expanse přišla o dekádu později.
V dnešní době by návštěvník bývalé brněnské chudinské čtvrti ani nepoznal bídu a nuzné podmínky, které zde kdysi panovaly. Rekonstrukce domů zahladila šmouhy a šmíry bídy. Charakteristikou architektury dělnických čtvrtí zůstávají dvorky domečků, které jsou náplavám” nepřístupny.

 

zpět na stránku Brněnské kolonie