Brněnská Slatinka - izolovaná dělnická kolonie

    Slatinka, neboli také Malá Slatina. Ostrov, který je z jedné strany lemovaný průmyslovými areály, z druhé je ohraničen lány polí. Téměř přes Slatinku se klene dálniční most a její severní část jako had svírá železniční trať ve směru na Bohumín.

Skoro jako by se jednalo o obdobné místo, které se zjevuje v Ballardově románu Betonový ostrov. Oproti románovému depresivnímu místu k přežití oplývá Slatinka geniem loci, který je k nalezení i v ostatních pozůstalých brněnských koloniích.
Ony depresivní pocity zdejší kolonie, které Slatinka postrádá, ovšem více než úspěšně vynahrazuje cesta, kterou návštěvník, mířící do této dělnické kolonie, musí vykonat. Průmyslová – všudypřítomná – zóna je specificky cítit, příliš mnoho kyslíku je nahrazováno spalinami aut brázdící dálniční tah Olomouc – Praha, optimální prostředí pro anaerobicus communis. Nákladové nádraží podtrhuje zarputilou (či spíše zasmušilou) tvář, jež má nezvané hosty od pokračování v cestě odradit. Kdo se však nenechá zastrašit, může po překročení železničního „rubikonu" spatřit a pokochat se pohledem na byvší dělnickou kolonií Slatinku, která se nachází v katastrálním území brněnské Slatiny.  
Jedná se o jednoulicovou kolonii, jež vznikla v 1. polovině 18. století. Ačkoliv Slatinku tvoří množství domků, jejichž suma jen o fous převyšuje počet všech prstů na údech, kterými zdravý člověk disponuje, dokáže na návštěvníka dýchnout příjemnou atmosférou.
Pomyslným středobodem Slatinky je kaple Panny Marie Bolestné, jež byla vystavěna v roce 1911 z režného cihel. Je obklopena domky a baráčky, které této lokalitě dodávají ráz unavené venkovské zástavby. Historický kolorit tohoto místa potrhuje asi stometrová ulička dlážděná kočičími hlavami, jež více než evokují minulé století.
Oproti jiným brněnským dělnickým koloniím se větší zásahy ze strany majitelů do původní podoby zdejších domů prozatím vyhýbají – tím si Slatinka svou zakonzervovanou minulost úspěšně uchovává.
V případě, že se nahodilý návštěvník dostane do melancholicky uzívané nálady, jistojistě bude probuzen lomozem projíždějících automobilů po nedaleké dálnici, popřípadě projíždějícím vlakem, který míří směrem z/do Vyškova.

zpět na stránku Brněnské kolonie