Nick Cave: A uzřela oslice anděla - u nich v zapadákově

V dobách, kdy jsem chytal moudra na školách, abych nebyl pouhopouhým tupcem, se mi do rukou dostala kniha Nicka Cavea A uzřela oslice anděla. Poněvadž uplynulo od přečtení již drahně let, mnohé se mi z hlavy vykouřilo, proto jsem neváhal a knihu jsem si po asi 12i letech přečetl znovu. V časech, kdy se vychvalovalo jeho druhé prozaické dílo – Smrt Zajdy Munroa –, které mě nenadchlo, jsem se ponořil do temnoty australského zapadákova, kam nás výše zmíněné dílo přivádí.
    Zpět ke knize A uzřela oslice anděla - narodit se v patrech společnosti, jež je ještě níž než to nejspodnější, mít za matku fanynku likvidních látek obsahující alkohol, otce trochu mešuge, narodit se víceméně náhodně, přežít při porodu svého sourozence a ještě ke všemu být němý, přijít o rodiče a snažit se nějak přežít na vlastní pěst, je na problémy zaděláno.
S otáčením jednotlivých stránek knihy A uzřela oslice anděla mi na mysli tane další dílo ze stejného regionu, tentokráte filmové s názvem Kdysi byli bojovníci. Vypadá to, že druhdy obrovský kontinentální ostrov určen jen a pouze trestancům a vyvrhelům kraje anglického, má destruktivního fluida stále dostatek a na svých obyvatelích se podepisuje stále a po několik generací. Deziluze, beznaděj, bezmocnost, které lze utopit v krajině zapomnění s prostředky zapřičiňující změnu vnímání, změnu pohledu na svět. Nedej, Bože, aby se jednotlivec ze společenské vrstvy, nad kterou si každý odplivne, snažil žít svůj vlastní život, mít své vlastní cíle, svůj životní rytmus. Vše, co se nějak liší od průměru, musí být napraveno, nehledíce na způsobu dosažení daného cíle. Nepřipomíná to něco bližšího, něco čemu čelíme dnes a denně?
Poslední kapkou je vyšinutá křesťanská sekta, která vychovává nejen dobrovolně poddávající se dospělé osoby, ale také dítka, která vyslovená slova berou více než vážně. Je v takové situaci možné, aby se klid a mír rozhostil nad takovou oblastí?
Dech beroucí dílo Nicka Cavea A uzřela oslice anděla, které považuji za dosavadní vrchol Australanovy tvorby, prošpikované množstvím odkazů na knihu knih.

Zpět na Knihy, které "můžu"