Dekadentní romantik o sobě samém
Jen pro pořádek, sousloví Dekadentní romantik neznamená vůbec nic konkrétního. Narodil jsem se v druhé polovině dvacátého století, několik let před decentní změnou, která otřásla střední i východní Evropou. Bezproblémový človíček, jehož pověst se začala měnit s přicházející pubertou, zdrsňujícím se hlasem a mastící se pletí a vlasem.
Čas pro počátky revolty a zájmu o “alternativní kulturu”. Doba, která je pro výchovu a formování tehdejší mládeže jak dělaná. Někteří propadají – tehdy – "mainstreamové" taneční hudbě, jiní vyhledávají místa a rozhlasové stanice, které vysílají na svou dobu alternativnější podání tehdejší popmusic - např. radio Attack, Hellax či AZ rádio i s literárním pořadem, kterým provází spisovatel Zdeněk Zapletal. S přibývajícími lety se hrany agresivity obrousily, z tříakordových rychlých "písní" přichází obdivování potemnělejších uskupení, někdy na hranici zádumčivého temného folku.
Toto schéma řekne asi víc:
Našrot –> Pistole –> DK –> UJD –> Soundgarden –> Joy Division –> Swans –> Pixies –> Siouxsie –> Priessnitz –> Cure –> Prouza –> New Model Army –> Našrot –> Black Heart Procession
Počátky literárních obzorů tvoří díla popisující jak nihilistické vyžití mladých, tak také knihy beat generation a skvělé rozhovory vedené pod taktovkou pana Rauvolfa, které se objevují v celostátním tisku.
S přibývajícími roky se z mladého rozhněvaného mladíka stává rozhněvaný muž středních let. Než se však stačí krize středních let dostavit, je tu útěk před povinnou vojenskou, resp. civilní službou, osud tomu chce, že nezbývá než schovat se na akademické půdě, kde se před oči dotyčného a středu zájmu dostává také literatura, a to i z per "klasiků". Touha objevovat něco nového však stále přetrvává, a tak by bylo možno v pomyslné knihovničce zahlédnout ne/zajímavý pelmel.
autor grafiky: Banksy