DPVJU (Dřevěné pytlí v jutových uhlích) v Brně
Další hudební těleso, o kterém jsem před návštěvou jejich koncertu pouze četl. Někdy v roce mých středoškolských studií v polovině devadesátých let jsem v Rock and Popu zahlédl šílený název, který budil v mé tváři upřímný úsměv – Dřevěné pytlí v jutových uhlích (DPVJU). Kdo to je? Informace na jejich webovkách snad odpoví na vše - „Nejlepší kapela hned po Yes? Ne! Česká odpověď na německou otázku...“ atd.
Několisetkrát se Země otočila kolem své osy, několikrát kolem Slunce se obtočila a já měl tu čest vypravit se na jejich hraní na Moravě. Čekal jsem, kdy se hora vypraví za Mohamedem... Ve Staré Pekárně moc lidí není – počítám tak polovina či třetina by zaplněna býti mohla. Že by přímá úměra jejich popularity na Moravě? Jsem však zvědav, co toto – možná i legendární – těleso ukáže. Přece jenom byl jsem do této chvíle jejich produkcí nepolíben. Jdu si pro tekuté pomyšlení a přípravu DPVJU sleduji s půllitrem v ruce. Naštěstí tato část netrvá příliš dlouho a jsem následně vrhnut do víru „androše“.
Popsat nepopsatelné. Snad to ani nejde. Neseznán s tím, co mě čeká, ovšem to není na závadu. Konečně vidím po dlouhé době nějaké těleso, které hudbu nedělá samo pro sebe, sem tam pro diváka s cílem bavit nejen kolegy s hudebními nástroji, ale také ty, co se rozhodli zaplatit symbolické vstupné. Odpustek za benzín, pivo a párek. Zmíním tedy alespoň pár situací, které mě zajujaly: 
1. coververze nesmrtelné písně, na které jsem kdys vyrůstal – Anarchy in the UK. Prý švédská verze, ovšem vtipný český pohádkově-surrealistický text na nápěv Pistolí; okamžik, kdy jsem se smál a nostalgické slzy mi tekly z očí v jeden moment
2. druhá předělávka v setlistu – píseň Sv. Vincenta a jeho setkání s hercem Milošem Kopeckým u Národního divadla. Další hřebík večera.
3. Poslední moment, co mě utkvěl v paměti – tuším Z. A. Hrtan (figurou připomínající Franka Blacka) béře do rukou baskytaru, řka: „To bude zajímavé, to bude opravdu zajímavé...“
No šou zajímavá, vtipná a prvotní setkání s tou tlupou muzikantskou opravdu vyvedená. DPVJU dokázali, že není nutné brát se smrtelně vážně, stačí se rozvádět s úsměvem na rtech... Jsem zvědav, kdy se opět setkáme.
zpět na stránku Naživo